Co bychom neudělali pro ptáky
Strávili u nás necelé čtyři měsíce, ale během nich o sobě dávali pěkně nahlas vědět. Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům.
Dnes znají rorýse především obyvatelé měst a ještě důvěrněji obyvatelé panelových sídlišť. Nejhojnější kolonie rorýsů jsou totiž ve větracích otvorech panelových domů.
Původně rorýsi hnízdili ve štěrbinách skal a dutinách stromů. Se stavbou budov se adaptovali na hnízdění v otvorech a skulinách zdiva vyšších staveb. Ve městech hnízdí na vysokých budovách (v dutinách, pod střechami, na půdách, ve věžích). V poslední době však jejich hnízdiště ohrožuje proces postupujícího zateplování domů nebo jejich rekonstrukce, kdy rorýsům ubývá možností hnízdění v těchto prostorách.
Zaujala nás nabídka Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a tak jsme se zapojili do mezinárodního projektu „Živá města„ (č. 304021S136, Interreg V-A SK-CZ) na podporu ohrožených druhů vázaných na lidská sídla. Na objekty ve vlastnictví společnosti CTZ s.r.o. na sídlišti Východ byly umístěny speciální budky, tzv. rorýsovníky, čímž je částečně kompenzována ztráta hnízdních příležitostí. Budky byly na objekty instalovány za pomoci vysokozdvižné plošiny v průběhu měsíce května 2021, aby se stihlo ještě letošní hnízdící období. Ornitologové budou budky pravidelně sledovat a o výsledky se s vámi rádi podělíme.
Do podobného projektu se mohou zapojit i další bytové domy nebo školy. Pokud máte o projekt zájem a rádi byste se stali „Přáteli rorýsů“ a umístili na svém domě budky pro rorýse (aniž by vás k tomu zavazoval zákon), podívejte se na tyto webové stránky: http://rorysi.cz/rorysi/pratele_rorysu/ a http://www.rorysi.cz/rorysi/rorysiskoly. Přátelství stvrzuje certifikát vystavený ČSO a skutečnost, že obyvatelé domu jsou přáteli rorýsů, prokazuje štítek na domě.
Rorýs obecný (Apus apus) je malý stěhovavý pták z řádu svišťounů, patřící k nejlepším letcům. S výjimkou hnízdního období se téměř stále zdržuje ve vzduchu a odhadem nalétá 190 000 km ročně. Je o málo větší než vlaštovka (nepatří však do řádu pěvců). Obě pohlaví mají shodné zbarvení, mladí ptáci mají světlejší lemy per na hlavě a na křídlech. Hnízdí téměř v celé Evropě, v severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Stráví u nás necelé čtyři měsíce a pak se vydávají na dlouhou pouť do saharské Afriky.
Hnízdí jednou ročně, v rozmezí od května do července. Párku rorýsů vydrží věrnost po celý život. Je zajímavé, že svého druha či družku vždy neomylně najdou. Z Afriky se totiž vracejí samostatně a setkávají se až na svém pravidelném hnízdišti. Hnízda si staví z rostlin a peří, které nasbírají rovněž za letu a slepují je slinami.
Samička snáší 2 – 3 bílá vejce. Mláďata se líhnou po 18 – 21 dnech, a protože jejich vývoj je pomalý, zůstávají na hnízdě 42 – 43 dní. Živí se výhradně členovci létajícími vzduchem (hmyz) i pavouky, roztoči aj., zpravidla do velikosti 10 mm. Dožívají se průměrně 7 let (nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 21 let). Když mladí rorýsi jednou opustí hnízdo, již se do něho nevrátí – s rodiči létají několik dní po okolí a poté se vydají na cestu do zimoviště.
Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde spí, pije a páří se, přičemž střídá svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby během klesání mohl spát. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, kdy „vypíná“ jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let. Rorýsové nocují za letu v hejnech. Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 90 – 200 km/h. (Takovou má konstrukční rychlost například rychlovlak Pendolino.) Zvláštní fyziologické přizpůsobení svalů způsobuje jejich malou unavitelnost a mláďata se do pohlavní dospělosti, to je po celé dva roky, nedotknou země.
Charakteristický křik skupinek rorýsů při střemhlavém letu je součástí toku a při hnízdění posiluje vazbu partnerů v páru. Sameček a samička létají v těsné blízkosti, příp. se v těsném závěsu pronásledují, přičemž hlasitě pískají v synchronizovaném duetu, které se navenek slévá do jednoho hlasu. Křik ptačích hejn, která mohou čítat i několik desítek jedinců, přehluší i městský ruch.
